Doprava zemního plynu do České Republiky

Do roku 2022 byla hlavním zdrojem zemního plynu pro Českou republiku Ruská federace, přičemž plyn přichází přes tranzitní systémy několika sousedních zemí. Zřejmě víte, že z Ruska plyn vstupuje do tranzitního systému Ukrajiny, poté pokračuje přes Slovensko do České republiky.

Po vpádu Ruska na Ukrajinu v na jaře 2022 došlo k potřebě odstranit závislost na ruském plynu. Proto došlo k přechodu na dodávky plynu z Norska a dodávky zkapalněného zemního plynu z LNG terminálů v Belgii a Nizozemsku. Veškerý zemní plyn tedy do České republiky nyní proudí přes Německo, z Ruska aktuálně neproudí do České republiky žádný plyn.

Doprava zemního plynu z Norska

Zemní plyn z Norska přitéká plynovodem do Belgie, Francie a dvou míst Německu. Z Norska vedou tyto plynovody:

• Europipe I. - z těžebního místa v Severním moři do německého města Dornum. Plynovod má délku 660 km a roční kapacitu přepravy zemního plynu 18 mld m3.
• Europipe II. - z norského Kätsto do německého města Dornum. Plynovod má délku 658 km a roční kapacitu přepravy zemního plynu 24 mld m3.
• Norpipe - z ropného pole Ekofisk v Norsku do německého terminálu v Emdemu. Plynovod má délku 440 km a roční kapacitu přepravy zemního plynu 16 mld m3.
• Zeepipe - vede ze tří různých míst těžby v Norsku di belgického města Zeebrugge. Celková délka je 1416 km, roční kapacita přepravy zemního plynu 26 mld m3.

Z terminálů v Německu a Belgii plyn dále plyn proudí plynovodem STEGAL do České republiky.

Největšími vývozci LNG do Evropy jsou USA a Katar. Evropa má k dispozici terminály pro příjem LNG z tankerů, Česká republika využívá terminálů v Nizozemsku a Begii. Proces zkapalňování a dopravy tankery je však finančně náročnější než doprava plynovodem.

Doprava zkapalněného zemního plynu LNG

Zkapalněný zemní plyn se označuje zkratkou LNG. Během procesu zkapalňování je plyn zchlazený na -162 °C a výrazně zmenší svůj objem. Díky tomuto zkapalnění je možné plyn efektivně převážet pomocí tankerů přes moře.  Zkapalněný zemní plyn v cílovém místě musí být převeden do svého původního plynného stavu. Převedení probíhá také na LNG terminálech v Evropě.

Proces zkaplnění plynu

Zkapalnění probíhá na speciálních terminálech, které jsou většinou umístěny v blízkosti místa těžby. LNG se vyrábí kompresí a ochlazením zemního plynu. Během zkapalnění objem zemního plynu klesá o 99,8 %. Zkapalnění probíhá stupňovitě, na každém stupni se objem zemního plynu snižuje o 80–90 % ve srovnání s předchozím stavem. Samotné zkapalnění probíhá na posledním stupni po ochlazení zemního plynu. Tím pádem je celý proces energeticky náročný, přičemž se během něj ztratí až 25 % energie, kterou zemní plyn obsahuje.

Námořní doprava zkapalněného plynu

Na světě existuje pouze něco okolo 500 tankerů pro přepravu LNG. Kapacity tankerů se pohybují od 20 do 266 tisíc m3. Nakládání LNG na tankery probíhá nejčastěji v místě zkapalnění zemního plynu. Průměrná rychlost tankerů je 35 km/h, naložení a vyložení 160 000 m3 LNG zabere celý den. Během cesty se část plynu vypaří.

Proces replynofikace

Cílovým místem v dopravě zkapalněného zemního plynu je LNG terminál, kde probíhá uskladnění a přepracování zemního plynu na plynné skupenství. LNG terminály jsou napojeny na plynovody pro následující dopravu zemního plynu odběratelům. Celé množství dodaného zemního plynu nelze převést zpátky do plynného skupenství najednou, nelze ho ani pustit do plynové dopravní sítě, proto se LNG uchovává přímo na terminálu ve velkých nádržích, kde se udržuje stanovená teplota.